Zámecký park

PARK JE Z DŮVODU ARBORISTICKÝCH PRACÍ UZAVŘEN!

PARK JE Z DŮVODU ARBORISTICKÝCH PRACÍ UZAVŘEN!

První krajinářské úpravy okolí zámku proběhly v závěru 18. století, kdy Karel kníže z Auerspergu (1750-1822) založil přibližně desetihektarový park na místě zbouraného hospodářského dvora jižně od zámku. Jeho prasynovec Vincenu Karel kníže z Auerspergu (1812-1867) po návratu z Anglie, kde byl okouzlen tamní krajinou a šlechtickými sídly, prováděl v polovině 19. století další úpravy. Park byl zvětšen na 26 hektarů a napojen na oboru doplněnou o řadu drobných staveb – Švýcárnu – okrasný statek s krávami a ovcemi, Tyrolský dům, střelnici, rozhledny – Vilemíninu, Na Chlumu, na Jelení hlavě. Mezi takto upravené stavby můžeme započítat i hradní zříceniny Strádova a Rabštejnku. Bezesporu nejzajímavější stavba vznikla bezprostředně u zámku v zahradě, a to dětské hospodářství, které v minulosti sloužilo k výchově šlechtických dětí. Děti si zde hravou formou vštěpovaly základy hospodaření, obdělávání záhonů, chov drůbeže, psaní dopisů či vaření. Konec 19. století přinesl další úpravy – vzniklo jezírko s lekníny, tenisový kurt, altány, kaplička a areál byl oplocen a vybaven vodovodem. Kníže František Josef z Auerspergu (1856-1938) velmi dbal na sbírkovou bohatost dřevin, proto slatiňanská zahrada a park patří mezi dendrologicky nejbohatší ve východních Čechách. Díky investicím v posledních letech byla obnovena kompletní cestní síť, jezírko, všechny stavby, vysazeny nové stromy, keře a obnoveny i záhony a skupiny keřů. Každé jaro tak mohou návštěvníci obdivovat nejen stovky kvetoucích rododendronů a azalek.

V areálu zámecké zahrady se dodnes dochovalo několik zajímavých stavení. Především je to komplex dětského hospodářství, které bylo určeno k nenásilné výchově hospodaření knížecích dětí. Hospodářství je vlastně zmenšeninou venkovského stavení - je zde hlavní budova, seník či kolna. Vzniklo především pro výchovu malých princů a princezen, kteří se zde starali o drobné zvířectvo a pěstovali různé plodiny s cílem poznat hodnotu lidské práce.

Z botanického hlediska je slatiňanský park bohatou sbírkou dřevin. Z jehličnanů jsou hojně zastoupeny cypříšky, zeravy, zajímavé jsou kryptoméria japonská, cedr atlasský a mnoho dalších. Z listnatých stromů v parku najdeme celou řadu buků (Fagus sylvatica ´Asplenifolia´, ´Atropunicea´, ´Pendula´). K dalším zajímavým exemplářům můžeme zařadit jerlín japonský, jinan dvoulaločný, šácholan přišpičatělý, katalpu trubačovitou, parocii perskou či liliovník tulipánokvětý a opět mnoho dalších.

Vstup do parku je volný za podmínky dodržování návštěvního řádu.
Vstup do zámecké zahrady a dětského hospodářství je zpoplatněn - bližší informace naleznete ZDE.